Boj o přežití
Seděla jsem na lavičce před stájí. Byl letní slunečný den. Koně líně postávali ve výbězích a odháněli od sebe dotěřné mouchy. Na jízdárně soptěl horkem oddílový poník, který měl zrovna na sobě malé dítě které se na něm pokoušelo držet v klusu. Já jenom tak seděla a čistila uzdečky. Všechnu těžkou práci jsme si odbyli v příjemně chladném ránu a tak všichni přes parné poledne raději zalezli nějak do stínu. Neměla jsem toho mnoho na práci a čekala jsem na večer, až se trochu setmí a budu moc vytáhnout nějakého z koní na vyjížďku.
Pozdějí odpoledne se už začalo trochu ochlazovat a já vytáhla Meredith z výběhu. Kaštanová klisna s hvězdou na čele mě následovala do stájí kde jsem se dala do číštění její srsti a hřívy. Po chvíli jsem sama vyrazila na krásnou podvečerní vyjížďku po lesích. Rády jsme se spolu toulali a zapomínaly na okolní svět. Užívala jsem si jízdu. Chvílemi rychlím cvalem poté zase krokem tak abych ji moc neunavila.
Všechno by bylo dokonalé až na hrozivá mračna která se začala stahovat po obloze. Věnul čerstvý větřík, který byl po parném dnu příjemný, ale věstil to, že zanedlouho příjde bouřka. Obrátila jsem klisnu směr domov a klidným klusem se vydala na zpáteční cestu. Náhle jsem před sebou uviděla jezdce na vysokém běloušovi. Maredith z cizího koně zneklidněla. Nasávaka pach koně, ale nesnažila se za ním rozběhnout. Bělouš uskakoval do strany a zřejmě byl hodně polekaný. Tančil na místě a vzpínal se což jeho jezdec málem neuseděl. Poznala jsem o koho se jedná. Byl to Jimmy. Všechny holky z naší stáje ho nesnášely. Dříve k nám chodil jezdit, ale od té doby co dostal svého vlastního koně se cítil být důležitější než ostatní a naším koním se posmíval. Jel na ušlechtilém teplokrevném běloušovi, kterého neměl zrovna moc pod kontrolou. Meredith se s ním nemohla rovnat. Byla to obyčejná klisna neznámého původu, ale ovšem klidná a vyrovnáná což se o běloušovi říct nedalo. Když Jimmy bělouše uklidnil tak se se mnou dal do řeči.
,,Ahoj Sally?!Tak co furt jezdíš ty oddílový koně? To tady tenhle fešák je můj. Už mám licenci takže příští sezonu už budeme moct na oficiální závody" ,,Nezajímá mě to Jimmy a moc dobře víš že tě nikdo od nás nemusí. Na tvoje vychloubání nemám náladu"
Dostatečně ho to urazilo a tak k mojí radosti obrátil koně a jel si po svém. Jimmy býval moc milý kluk. Byl docela i hezký, ale to neměnilo nic na tom že ho nemám ráda.
Po chvíly cesty zpět ke stájí se najednou klisna polekala. Hřmění blížící se bouřky ji ani nevadilo, ale slyšela něco jiného. Dusot kopyt a asi dost splašený trysk. Viděla jsem jenom bílou šmouhu a slyšela pouze ,,Pomoc!!" Bylo mi jasné že Jimmův bělouš asi moc nesnášel bouřku a tak jsem se vydala po stopách v bahně. Po pár set metrech jsem uviděla Jimmyho totálně obeleného bahnem a jeho koně který se z bahna zuřivě pokoušel vyškrábat na nohy. Pokáždé když se o to pokusil tak mu to podklouzlo znovu. Seskočila jsem k Meredith a běžela k Jimmovi.
,,Jimmy" Jimme! Je ti něco? Haló Jimmy žiješ?"
,,Jo,ale strašně mě bolí noha. Ten kůň na mě asi upadnul.."
,,Můžeš vstát?"
,,Ne..strašně to bolí"
,,Musíš vstát! Pomůžu ti!"
,,Ne já" nadzvedla jsem ho,, auu pomalu!"
,,Nemůžu došlápnout na levou nohu. Strašně to bolí"
,,Na opři se o Meredith ta nikam neuteče jdu pomoc tvému koni"
,,Děkuji ti Sally že jsi mi pomohla a ten kůň se jmenuje Koran"
Jimmy společně s Meredith stáli na cestě. Meredith nechala Jimmyho aby se o ní opíral. Já jsem šla pomalu uklidnit Korana. Pomohla jsem mu vstát,ale docela silně kulhal. Jimmyho to znepokojilo. Zbytek cesty jel Jimmy na Meredith a já vedle nich vedla kulhajícího Korana. Když jsme se dopajdali k nám do stáje tak jsme okamžitě zavolali sanitku pro Jimmyho a veterináře pro Korana. Jimmy to odnesl s naštíplou kostí na levé noze a vyvrknutým kotníkem. Koran si také podvrkl kotník jak mu to uklouzlo, ale naštěstí to bylo léčitelné.
Když se Jimmy vrátil opět do stáje tak mi náležitě poděkoval. Od této doby jsme se stali dobrými přáteli a dokonce i něčím víc..