Probudil mě křik a to jak se mnou cloumala moje sestra Kristýna. Ospale jsem zamžourala a viděla že už stojíme před naším novým domem. Unaveně po desetihodinové cestě jsem vylezla s Benem v náruči z auta. Ben vypadal že je v dobré náladě a spokojeně mručel a snažil se vyskočit mi z náruče. Začal do mě hryzat tak mi nezbylo nic jinýho než ho pustit. Okamžitě vykonal potřebu na trávníku před naším domem. Máma nad tím kroutila hlavou a do nějakého pytlíku to sebrala a vyhodila. ,, Běž si s Týnou prohlídnout dům " řekla máma. Tak jsme tedy šli. Byl hezký a útulný. V přízemí měl otevřený obývák s kuchyní. Byla tam koupelna a wc. V patře byli tři pokoje a další koupelna. Já jsem si vybrala pokoj s výhledem na zahradu na které byl i bazén. Těšila jsem se na to až se v něm budu koupat. Potom ta byli schody do dalšího patra. Dveře tam byli zamčené. Jelikož Týna byla zvědavá na to co tam je tak jsme museli jít za tátou , který mezitím vykládal bedny z auta. Ben byl ve svém kotci s boudičkou který už tam byl zařízený. Nešťastně tam ňafal ,ale musel si zvyknout ,protože rodiče rozhodně domů psa nechtěli. ,,Tati! tati! co je nahoře za těma zamčenejma dveřma?" křičela Týna. ,,Uvidíš je to překvapení , ale uvidí ho jen ti co nám pomůžou! Šup holky běžte si nanosit svoje věci do svých pokojů. Karol ti pomůže Týno. Čim dřív to uděláte tim dřív uvidíte překvapení! " Týna vystřelila jak šíp a řítila se k autu. Popadla svojí bednu s hračkami , která ji málem upadla a běžela do svého pokoje. Týna byla hrozně akční dítě , které nevydrželo chvíli v klidu. Bylo jí pět let a příští rok půjde do školy. Nanosila jsem si všechny moje kufry,oblečení a jezdeckou výbavu do pokojíčka. Do odpoledne jsem se v něm zabydlela. ,, Karol! Týno! pojďte se kouknout na to překvapení! !" ozvalo se z chodby. Slyšela jsem Týny dupot jak se řítí ke schodům ,,do tajné místnosti". Táta otevřel dveře. Byla to útulně zařízená místnost s krbem a knihovnou. ,,Tak to je to překvapení? Já myslela že to bude něco lepšího" řekla Týna. ,,Ale to není všechno Týno pojďme na balkon vlevo" dveře se otevřeli a nám se naskytnul nádherný pohled na hory které byli vidět za domy v naší ulici. Bylo to opravdu krásné,ale Týna byla sklamaná. ,, Tak a teď se pojďte podívat na druhou stranu balkonu" Vyvalila jsem oči! Věděla jsem že se stěhujeme blízko moře,ale zase tak blízko? Viděla jsem nádherné moře s písečnou pláži. Bylo to v dálce ,ale už jsem se těšila až se tam půjdu podívat. Ještě nikdy jsem u moře nebyla. ,, Co to tam je za jezero?" prohlásila Týna. ,, To není jezero ale moře!" odpověděla máma. ,,Fakt jo? a půjdeme se tam koupat?? já vím kde mám plavky mami!" zajásala Týna. ,,Dneska né Týno. Jsme po té cestě unavení a taky ještě musíme jet do města koupit nějaké jídlo . A taky bychom měli zajet s tím pejskem veterináři. Už jsi mi vymyslela nějaké jméno pro toho pejska Karol?" zklamala Týnu máma. ,, Ano říkám mu Ben a Týno jestli chceš tak bychom se mohli večer s Benem projít k moři. Co ty na to?" Týna zase oživla a hned prohlásila že musí ochutnat jestli je moře slané. Za chvíli jsme se vypravili do města i s Benem. Já s Benem jsme šli na veterinu a do zverinexu. Máma s Týnou šli nakoupit potraviny a táta šel koupit nějaké nářadí,protože všechno staré vyhodil a také zahrada potřebovala posekat takže i sekačku. Nechala jsem Bena zaregistrovat na veterině. Veterinář Bena prohlédl a řekl že mu jsou asi dva měsíce z něj bude krásný a zdravý pes. Jenom potřebuje odčervit ,a ještě očkovat proti vzteklině. Nyní jsem s Benem v ruce šla do zverinexu. Už mi pěkně těžkl v ruce,protože nosit v náruči pořád pět kilo není zrovna příjemné. Vybrala jsem mu modrý obojek s vodítkem. Také kožešinu do boudy,nějaké hračky a kartáč na česání. Musela jsem s Benem počkat na tátu až přijede autem abychom naložili pytel granulí. Byl teplý letní večer a já jak jsem Týně slíbila jsem se s ní a Benem vydala k moři....