Dobré zprávy
Když jsme přišli do stáje tak jsme všichni měli špatnou náladu. Zachmuřeně jsem se vrátila ke své práci. Barniho odvezli na kliniku a já se modlila,aby to přežil. Vypadalo to opravdu příšerně. Šla jsem si pro čištění a vyčistila špinavou Esme,kterou jsem ještě nestihla z vyjížďky pořádně odpotit. Byla tedy spocená,protože jsem ji prakticky jenom odsedlala a dala do stáje a pospíchala pro kolo. Vyčistila jsem ji což se jí moc líbilo a hlavně na zádech. Zato neměla ráda čištění kopyt. Nechtěla držet a nohu pořád pouštěla. Protože měla ostříhanou srst a noci začinaly být chladné tak mě napadlo,že když má ten venkovní box,což ostatně mají všichni koně, jí dát nějakou lehkou deku.Velkým překvapením pro mě bylo,že to nezná. Různě se ošívala a když jsem ji deku pracně pozapínala tak se v ní vyválela a snažila si ji všemožně sundat. Dostala pamlsek za to,že tedy vytrpěla nasazování. Najednou jsem uslyšela na dvoře auto. Bylo to asi hodinu po tom co jsme se vrátili domů. Zvědavě jsem vykoukla z boxu a uviděla auto paní Lockové s přepravníkem,které jede někam pryč. Co jsem tak viděla tak v přepravníku byl nějaký hnědák. Nevěnovala jsem tomu pozornost a šla pomoc holkám uklidit koně z výběhů. V jednom z výběhu bylo ale o koně méně! ,,Kde je Tori?" zeptala jsem se a najednou jsem si uvědomila,že paní Locková někoho odvážela. ,, Jen klid. Veze ho na kliniku k Barnimu,aby nejel v přepravníku sám. Prý je na tom dobře co se týče zdraví má jenom nějaké odřeniny. Byl na rentgenu a všem možném. Autok do něj jenom trochu ťukno takže ta zranění si spíše způsobil tím jak běžel přes strniště"uklidnila mě Bára. Všechny koně jsme pozavírali a zanedlouho se vrátil přepravník. Vyložila jsem Toriho a potom se vyložil Barni. Kulhal už méně,ale vypadal strašně. Měl mnoho odřenin,ostříhanou hřívu i ocas. Srst se mu neleskla a jindy tak laskavé oči byly plné šílenství. Byl naprosto klidný,protože měl v sobě různé prášky. Pohled na něj byl doslova strašný. Ostříhaly mu všechno z důvodu všemožných vyšetření které asi platil Samantin otec.
Další den jsem,když jsem přišla do stáje tak jsem se doslova lekla. Pootevřela jsem vchodové dveře a uviděla Barniho jak klusá po dvoře a nechce se nechat chytit. Prášky na uklidnění zjevně přestali fungovat. Hřebec se jindy takhle nechová,ale od té doby co se to stalo začal být šílený. S nádechem jsem otevřela dveře a ihned je zavřela aby neutekl mimo stáj. Okolo něj zmateně běhala Elis,která se ho snažila polapit a odvést ho zpět do boxu. Natáhla jsem ruku a snažila se Elis pomoc. V tom přišla paní Locková s tím,že ho chití a odvede. Nakonec se to povedlo mě a odvedla jsem poblázněného hřebce zpět do stáje.