Zanedlouho si pro mě přijeli rodiče. Máma byla naštvaná,že jsem byla tak douho na sluníčku a určitě jsem nepila a neměla na hlavě čepici...znáte to. Doma jsem musela byt ve svém pokoji. Byl tam příjemný chládek,ale radši bych teď byla u Esme a učila ji třeba chodit líp na vodítku a vzala bych ji třeba zítra na procházku. Esme mě docela překvapila tím,že se nechala vyčistit. Mysím si,že to nakonec třeba i zvládnu. Začala se ve mě rodit malá naděje na to,že si ji klub nechá a já se o ni budu moct nadále starat. Z mého snění mě vytrhne dupání na schodech a taky řev táty ,,Bene! okamžitě pojď sem dovnitř nesmíš!" Nebylo to poprvé co nám Ben vtrhl do domu. Běžel do mého pokoje a mě nenapadlo nic lepšího než ho schovat pod peřinu. Když jsem ho zvedla,uvědomila jsem si jak moc za tu dobu vyrostl a zesílil. Byl už docela těžký.Vběhl sem uřícený táta. ,,Neviděla jsi toho psa? Vběhnul mi sem. Šmejd jeden!" nadávál. ,,Ne nevím kde je,ale myslím že běžel nahoru do knihovny" zalhala jsem mu. Táta běžel pryč a já mezitím Benovi přikázala ,,Bene! běž do boudičky běž!" na tohle uměl poslouchat. Stačilo říct a on do ní šel. Byl docela chytrý a učil se rychle. Za chvíly tu byl znovu táta ,,Kde je ten pes! A nesměj se mi!" pohrozil mi. ,,Běžel dolu a myslím že běžel ven!" řekla jsem mu.Přepadl mě smutek z toho,že nemůžu být u Esme. Přišla mě sem rozveselit Týna. Chtěla si hrát s nějakýma jejíma panenkama. TAk jsem si s ní hrála. Bylo mi dobře a nejradší bych utekla do stáje,ale to radší neudělám protože by mi tom mohli zakázat chodit úplně. V pokojíčku mě to už nebavilo tak jsem šla nahoru do knihovny koukat se z okna na moře. Ségru tahle představa moc nenadchla tak šla na zahradu,kde seděla máma žadonit ji jestli se nemůže koupat v bazénu.Já jsem se nudila a tak jsem si v knihovně na stůl dala papír a začala jsem si kreslit. Najednou slyším vzdáleně zvonící mobil. Běžím o patro níž a zjistím,že mi volá Bára. ,,Ahoj Báro co potřebuješ?" řeknu ,,Ahoj... chtěla jsem se zeptat jestli zítra příjdeš do stáje? Esme nedopustí aby se ji dotknul kdokoliv jiný než ty a chová se strašně,že jsem ji málem neodvedli!" řekla mi. Trochu jsem se zaradovala,že si na mě klisna za pár dnů zvykla,ale moc dobré to nebylo. ,, Nevím. Zítra ti napíšu sms jo?" odpověděla jsem ,,Tak jo a uzdrav se AHOJ! " rozloučila se Bára. ,,Ahoj a pozdravuj Esme" po dokončení hovoru se mi nějak zatočila hlava a spadla jsem na křeslo. Dostala jsem halucinace. Všude jsem viděla zlaté koně. Bylo to strašné a asi to bylo z toho úpalu. Dopotácela jsem se do postele a spala...