Dopadla jsem  tvrdě na beton. Esme zmateně utíkala od rozdivočelého hřebce. Slyšela jsem jen neskutečný řev Samanty a taky dusot kopyt a řičení. Motala se mi z toho pádu hlava a když jsem se pokusila vstát tak jsem hned mále byla zase na zemi. Trochu jsem se vzpamatovala a uviděla tu zkázu. Všichni zmateně pobíhali po dvoře a snažili se od sebe hřebce s klisnou dostat. Naštěstí Torik jako jediný zůstal stát vedle mě. Jako jediný se nehýbal a jakovždy s klidem jenom pozoroval okolí. Esme mě stáhla svým táhnutím za vodítko na zem a já jak jsem ho křečovitě držela a nepouštěla jsem ho tak jsem z toho spadla a vodítko nakone pustila. Když jsem byla schopna běžet tak jsem se vrhla mezi Esme a Barniho,kteří po sobě divoce kopali a kousali. Barni chtěl připustit klisnu,ale Esme mu zuby a kopyty ukazovala,že nemá zájem. Bohužel měla na všech kopytech podkovy takže si oba dva koně spůsobili hodně nehezkých kopanců a kousanců. Když jsem Esme odchytila tak jsem ji rychle dala do stáje a Tora jsem běžela odsedlat. Musela jsem ho nechat spoceného v boxe,protože jsem musela jít ošetřit Esme. Samantha už volala veterinářku ikdyž si myslím,že by ho zvládla ošetřit sama,ale znám ji. Uklidňovala jsem rozčílenou Esme. ,

,,Klid malá to bude dobrý.Musím si dojít pro dezinfekci a nějaký hadr s kýblem a vodou." Běžela jsem tedy do lékárničky a klisnu začala ošetřovat. Občas si na rány nechtěla nechat šáhnout. Neměla je zas tak hrozné,ale myslím že byla někdy až moc hysterická. Naštěstí se jí nic vážného nestalo. Sedla jsem si k ní do boxu. Sklonila mi svojí krásnou zlatou hlavu do klína. Hladila jsem si ji a přemýšlela jsem co mám dělat dál. Jesli kvůli mě Samantha odejde i s Barnim pryč tak to bude špatné. Jsou to lidé co jsou bohatí a sponzorují stáje. Mohli by se paní Lockové nebo me vymstít. Mylím,že by mě odtud asi vyhodili. Nebyla to sice moje chyba,ale bohužel tyhle myšlenky mi nepřestávali sžírat svědomí. Za chvíli někdo vešel do boxu. Byla to veterinářka. Prohlídli jsme spolu Esme.

,,Jsi šikovná. Dobře jsi ji ošetřila. Je na to lépe než ten hřebec. Dala mu co proto,ale ty ani Esme za to nemůžete."

,,Vy ji ještě pochválíte? No co si to dovolujete? Ta její herka mi málem zabije koně a vy se tu s ní ještě bavíte? A teď mě prosím nechte tady s Karol osamotě abych si s ní mohla vyříkat to co způsobila!" ječela nakvašeně Samanta.Popadla mě za rukáv a hrubě mě odtáhla k Barnimu.Strčila mě před dveře jeho stání a zvědavě na mě vykoukal černá hlava. Měl na sobě nehezké rány a navíc měl kus jeho nádherné hřívy ukousnutý! Vypadal né zrovna moc výstavně a já chápala,že Samanta musí být právem naštvaná ikdyž za to může sama.

,,Vidíš to?Vidíš to?" Ječela na mě a strčila mě na dveře boxu až se hřebec polekal.Tiskla mě ke stěně a ječela:

,,Jestli se ty nebo ta tvoje herka ještě někdy přiblížíte k němu jenom na jeden metr tak ti slibuju že tomu tvýmu smradlavýmu čoklovi se něco stane!A to myslim fakt vážně! Můžeš bejt ráda,že mu nic neudělam teď, ale tu tvoji kobylu bych nejradši poslala na salám!"

,,Nemáš mi co vyhrožovat a navíc je to tvoje vina a.." chtěla jsem se obhájit ,ale nešlo to.

,, Drž hubu! Já se postarám o to aby jsi mi neotravovala život. Ty ani ta tvoje banda vořechů...!